Víkend v sedlech - 7.-8.6.2008

16. června 2008 v 11:36 | Meg |  Kde jsme byli
Víkend v sedlech 7.-8.6.2008
Původně jsme měli vyrazit hromadně na sraz XJR do Annína, ale vzhledem k tomu, že jedinci s XJR s námi nikam nejeli (Reno je nemocný, Petr S. pracovně vytížený), tak se změnil plán i trasa cesty.
Sobotní ráno v 09:00 jsme se na čerpačce v Jincích sešli pouze v počtu pěti motorek (Indián, Jarin, Piti, Moudrák a Meg) a vyrazili, podle dohody, směr Příbram, na Strakonickou a po ní do Písku. V Písku jsme natankovali a jeli dál. Čím víc jsme se blížili Šumavě, tím větší zima byla, a tak jsme odhalili, kdo se doma musel balit sám…
První větší město na trase byly Vodňany, a tak přišla nevyhnutelná zastávka. Piti se přioblékl (měl do čeho) a Indián běžel shánět mikinu - po návštěvě dvou značkových obchodů uznal, že na motorku nepotřebuje mikinu za osmnáct set, a tak nakonec nakoupil na tržišti u vietnamců ( "pro vás sleva, dvě stě").A tak Indiána hřál pocit z dobrého nákupu i nová mikina a my razili o kousek dál do Prachatic na oběd.
Oběd jsme si dali na terásce na náměstí a svými řečmi pobavili všechny přítomné (máme mezi sebou parťáky, které vidět moc není, ale slyšet je je všude, viď Piti). Po jídle jsme se s Indiánem vydali na okruh po náměstí, abychom udělali pár foteček, a tak jsme fotili radnici a kašnu a starou radnici až nás náhle oslovili a ulovili nějací dobrovolníci a protáhli nás do budovy staré radnice. Konala se zde výstava vína a sýrů - bohužel jsme byli po obědě, a tak nás slečna neutáhla ani na ochutnávky (ale ochotná, to byla, jen jsme tam působili jak "exoti" v motorkářských hadrech). Když se nám vrátil Piti (byl na velmi krátké návštěvě rodičů, protože právě malovali byt a chtěli ho zapojit), rozjeli jsme se dál na Volary, Horní Planou (tady nás cestou přepadl déšť, a tak jsme se schovali v osamělé autobusové zastávce, kterou obléhali dva cyklisti). Po přeháňce jsme vyrazili už okolo Lipenské vodní nádrže dál až do Černé v Pošumaví, kde jsme, díky Pitiho vzpomínkám z mládí, zakotvili na noc.
Jen co jsme zabrali chatku, začalo znovu pršet - a tak jsme plány na večerní vyjížďku vzdali a i kvůli našim "fotbalovým nadšencům" (Piti s Indiánem) se vydali do vesnice hledat hospůdku s televizí a večeří. Bylo to těžké, v jedné hospodě nebyla telka, ve druhé byla svatba a třetí pokus vyšel a my zakotvili vedle vykřičeného domu "Rocky" v baru s hernou. Venku se zase vyjasnilo a začalo svítit sluníčko, a tak jsme si sedli ven na terásku a povečeřeli na čerstvém vzduchu, při zvuku projíždějících motorek (každý zalitoval, že jsme si dali už pivko).
Obsluha byla příjemná a ochotná, ale konečný dojem se poněkud vytratil, když nám místo 11 piv účtovala piv 16 (příště raděj všichni lístky k sobě a hlídat)!!! Po této zkušenosti jsme se raděj odebrali do našeho kempu a dali se na petanque (v trávě jsme váleli dobře, na pláži to bylo horší).
Nakonec se bezkonkurenčním vítězem stal Indián.
Pak se popíjelo a kecalo u správce kempu na lavičkách. Postupem se k nám přidal i kytarista, a tak jsme si i hezky "zabékali" (oblíbená byla zejména píseň na Indiánovo přání o koních "Když se zamiluje kůň…" - tu si zpíval každý ještě druhý den).
Postupně jsme odpadali do chaty a ukládali se ke spánku a kdyby poslední nepřišel Indián spali bychom klidně až do rána….
Ráno svítilo sluníčko a po osmé nás postupně všechny vytáhlo z pelechu. Dali jsme si kafčo, udělali posledních pár fotek Lipna a yacht klubu, pobalili bagáž a pomalu se přesunuli i s motorkami před kemp, kde jsme se dohodli, že se zajedeme podívat do Telče.
Z Černé v Pošumaví jsme tedy razili přes Český Krumlov, směr Třeboň. Cestou jsme zastavili v Lišově a dali si do nosu (hned na hlavní cestě byla pizzerie se stolky venku, tak jsme toho využili a řádně se nadlábli - byla to mňamka). Další cesta utíkala rychle směr České Budějovice, Jindřichův Hradec (krásný pohled na zámek).
Krapet jsme si pobloudili u Strmilova, kde se ukázala Indiánova dobrodružná povaha a zavedl nás na lesní stezku a konečně i do Telče, kdejsme zaparkovali rovnou na náměstí.
Piti s Indiánem prolezli Krámky a dali si kafčo a my šli obléhat jeden ze zdejších zámeckých okruhů.
Celé to trvalo asi hoďku a když jsme se vraceli ke klukům, nebe se na nás parádně mračilo.
Dali jsme rychlé kafe na probrání, po zdrcujícím výkladu historie, a dohodli se, že pojedeme domů nejrychlejší možnou cestou - takže po dálnici. Já si vzala pro jistotu nepromokavé oblečení, k velkému pobavení ostatních, kteří po pár kilometrech jízdě v dešti už takový humor neměli a myslím, že mi možná i maličko záviděli sucho a teplíčko. Cesta k Jihlavě byla v dešti pomalá (a já jsem byla dobrá brzda - v dešti bojim, bojim). Na dálnici jsme se po kousku zastavili na pumpě přiobléct a domluvit se co a jak.
Nakonec jsme pomalu frčeli směr Praha. Po pár kilometrech přestalo pršet a o pár dál svítilo dokonce slunko a cesty vysychaly a my jeli a jeli (samozřejmě dle možností Jarinova stroje, takže žádné závratné rychlosti a rekordy se nekonaly). Už na dálnici se od nás odpojil Moudrák a pelášil ku Praze. V Praze se odpojil i Piti a pak Jarin a my byli doma kolem půl osmé. Výlet až na počasí docela slušný, jen škoda, že nás jelo tak málo.Kiláčků jsme ujeli kolem 650 a zadek mě bolí ještě dneska…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Meg Meg | 16. června 2008 v 11:45 | Reagovat

Kdo nebyl, prohloupil - Sapi máš co dohánět :-)

2 piti3 piti3 | E-mail | 16. června 2008 v 14:43 | Reagovat

svata pravda Meg ale povedlo se to vid .........

3 Indián a Medy Indián a Medy | 16. června 2008 v 16:49 | Reagovat

ale.....jo.

4 Jarin Jarin | E-mail | 16. června 2008 v 22:52 | Reagovat

Jo jo lidičky, fakticky skvělý výlet. Já jsem zakotvil svoji Vistu až ve 22:30. Ještě jsem si najel pár desítek kiláčků mezi Prahou a Šumavou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.